Právě sedím v letadle a letím na další z našich výprav po světě. Tentokráte do Laosu a opět s batohem a trekovkami. Takže je v podstatě jasné, co se dělo téměř od Vánoc. Bylo potřeba naplánovat cestu a taky připravit práci abychom mohli na 3 týdny zmizet – a to je docela dobré kombo. Vypadá to asi tak, že je člověk do osmi večer v práci a pak leží v mobilu do jedné v noci. No a když uprostřed toho snažení, aby vše dopadlo, jdete ráno, potom co zjistíte že neteče voda, do garáže pro kolo a ta voda co netekla se na vás vyvalí zpoza dveří, máte radost. Nejdřív takovou normální, garáž totiž není úplně tak garáž, ale spíše skladovací prostor a to všeho možného a v relativně neuspořádaném stavu, takže když vám vše plave naproti, máte radost že alespoň uklidíte. Vraťka se toho chopila a garáž dala do pucu. Na to že v garáži stálo tak 5 cm vody, potom co praskla expanzní nádrž, se toho zas tak moc nestalo. Jsem si myslel. No a tak aby ta radost byla opravdu veliká, za pár dní jsem zjistil, že nejen že máme díky havárii uklizenou garáž, ale budeme mít asi i novou podlahu v domě. Ona se totiž ta naše masivní prkená podlaha totálně zkroutila. Holt vody bylo hodně a jak říkají Slováci „Keď je vody vela aj hore rebrýkom vytečje“ A tak se k Laosu a práci přidala ještě pojišťovna, odsouvaní nábytku, trhání lišt, zamezovaní šíření plísně a nakonec i odborná vysoušecí firma, která podlahu na spoustě míst včetně dlažby navrtala (za obrovského nadšení Vraťky) a za doprovodu hučení tří motorů, začala vysoušet, aby devastace nepokračovala. Voda si totiž po základové desce našla cestu z garáže až na druhou stranu přes celý dům a při tom postupně poničila malbu (měli jsme, jak to tak bývá čerstvě vymalováno), podlahu, obložky atd. A tak radost propukla naplno a v létě nás čeká asi nová podlaha. No o cestování vody by to stačilo a vraťme se k přípravě cesty do Laosu. V podstatě po hodinách pročítání cestopisů, procházení map, fotek a zápisků od všemožných cestovatelů, jsem dospěl k tomu, že bude asi nejlepší nechat to na rozhodnutí na místě. Jak říká Vraťka…intuitivní turistika. Ale přesto jakýs takýs plán to chtělo připravit a spolu s dalšími přípravami na cestu i v práci bylo poslední období vcelku hektické. A já jsem si vlastně uvědomil, že žiju docela hekticky a že mě to strašně baví, ale že nebude od věci trošku zpomalit a tak proto Laos. Prý nejlínější země Asie. No zatím se mi to úplně nedaří - jídlo v letadle jsem sežral tak rychle, že si letuška málem myslela, že jsem ho nedostal. Ale když jsem v tom shonu před odletem nad tím přemýšlel, tak jsem moc rád jak to mám a přál bych všem, aby to měly taky tak, aby dělali to co chtějí a co je baví, měli rádi svou práci a vlastně jim nevadilo, když jí je někdy moc, protože je baví, ale zároveň ji někdy zas ubrali a uměli doplnit i jinými radostmi. Aby měli kolem sebe lidi s kterými je jim dobře a nebáli se nových cest a výzev. A že to nejde ? Není potřeba hned měnit práci, prostředí či partnera, nebo třeba jo, ale jde tomu pomoct i naším pohledem na danou věc chutí ji pozitivně změnit a radostí z obyčejnosti a maličkostí. Je to právě o výběru cesty životem. A že se nám vylila voda, když se to nejmíň hodilo, no popravdě…ono se to nehodí nikdy, a tak aspoň máme impuls udělat po 20 letech úpravu domu. A nebojte i mě dřív taky trápil jeden velký problém a dlouho mi trvalo, než jsem zjistil, že je to mým pohledem na věc a že si vlastně škodím. A tak jsem to změnil- trvalo to a nebylo to jednoduché, ale je mi líp. A poslední dobou mi zas přišlo, že moc spěchám a jsem netrpělivý a tak jedu zvolnit, i když nevím zda to budu umět. A vám přeji (S)mějte se rádi ať už jste v práci, doma i na cestách a je to myšleno ve 3 rovinách, ať jste veselí, máte rádi sami sebe, a máte rádi i své okolí. A třeba někdy příště o těch našich cestách po kopcích.
A kdo ještě neslyšel, tak tady něco málo o našem cestování v rozhovoru s jedním z našich zákazníků.
Komentáře